Sjíždění Ohře

To jsme tak jednou jeli na vodu. Chtěl jsem tu dát úplně všecko, mapky a podobné kraviny, ale nějak to jednoduše nejde, bo přece jen po vodě normální suchozemci často necestují. Takhle budou muset stačit slova. Ale třeba vás to bude zajímat.

vodní start: pondělí 2.7., Královské poříčí, cca 199.3 r.km
vodní konec: čtvrtek 5.7., Kemp Vojkovice, r.km 151.3
loďový park: tři laminátové, dvě plastové kanoe
sestava (zadák – hák): Zdenka – Barča a Dany – Rosťa na plastech, já – Tarzan, Rotchild – Pšeňa a sTBak sám na laminátkách

Cesta autem aneb nultý (1.7.) + půlka prvního (2.7.) dne
Ostrava -> Loket -> Královské poříčí
Původně jsme měli vyjíždět někdy kolem čtvrté, ale v zájmu menšího shonu a většího soustředění na předodjezdové přípravy (taky jsem nebyl doma, neb jsem stavěl kotec, takže jsem musel být velmi rychlý) jsme vyjeli někdy po sedmé. Na našem úžasném vytuněném vozíku se v tu dobu nacházely pouze tři lodě, neboť vlastnictvím plastových… plastů bychom znesvětili celý náš krásný laminátový park.
Celou cestu mám tak trochu v mlze, protože na mě po propracovaném (to jakože jsem celé dopoledne a kus odpoledne pracoval, ne že byl fakt špica) dni padla únava. Každopádně někde ve třetině cesty jsme chytli tu úžasnou bouřku, co jich byl minulý týden plný a zažili pár dobrodružství jako auto v protisměru na naší půlce cesty (bo mu spadla do cesty megavětev a v tom dešti bylo kulové vidět), velká větev (ale ne zas tak, jako ta v protisměru) pod koly, vybírání vody z lodí – a to přestože ještě řeku ani neviděly – a následné nabrání vody do bot… No prostě sranda. Jo, a taky jsem si koupil sluneční brýle, které mi sluší, ať si říká kdo chce co chce, a nové číny, bo jich mám furt málo. Po další třetině cesty, cca, jsme to zalomili a zbytek dojeli ráno – i tak to dohromady dalo něco přes devět hodin, podle počítání pana Lišky skrytého v navigační krabici.
V Lokti jsme nabrali dvě plastovky z půjčovny, přibrali zbytek zájezdu, vyfasovali úžasné trika, které snad půjdou zahlédnouti někde v galerii, na kterou bude odkaz dole (to abyste rozuměli všeckym těm věcem, co tam jsou), a přejeli do Královského poříčí, abychom konečně sedli na vodu. A taky že sedli.

První vodní den – pondělí 2.7.
Královské poříčí -> Loket
Na tomhle úseku se asi nic extra zajímavého nestalo, bo si nic extra zajímavého nepamatuju. Podle kilometráže dva jezy, které si tež nepamatuju. Ale rozhodně bylo zajímavé obeplouvání Lokte – když se podíváte na mapu, tak zjistíte, že ta řeka ho krásně obtéká – to hlavně jako přírodní vodní příkop okolo hradu (který už byl zavřený, když jsme tam došli).
Když jsme teda dojeli do kempu, řidiči zajeli pro auta a zatímco tam nebyli, tak ti, co měli stany, je postavili. Já s mým opičím bratrem Tarzanem jsme žádný stan neměli – byl v autě (vemte si toho co nejmíň, však ty auta stejně přivezem), takže jsme nic nestavěli. To mělo za následek, že až přijely auta, tak šli všichni krom mě, opičího bratra a otce Rotchilda do města, zatímco my jsme teprv stavěli – a to mělo za následek že jsme je nenašli včas, Rotchild utekl lovit chleba a my jsme ho až do pádu noci neviděli. Tak jsme tak chodili po Lokti bez něj, hrad byl zavřený, na hospodu nebyla chuť, a tak jsme se po chvíli vrátili do kempu. Rotchild mezitím ulovil chleba a šel pro cosi do auta, načež se spustil déšť, a tak v něm usnul. Já jsem stál pod kmenem stromu, co byl našikmo – takže na mě nepršelo – a vyhlížel jsem ho. Jak padla noc, tak to opičí bratr nevydržel a vrhl se do neznáma, načež já za ním, a našli jsme otce na cestě zpátky s úlovkem asi pět minut od kempu. A pak jsem šel spát (ostatní spali už dlouho) a ti dva šli čumět na nějaké borce hrající na akustické instrumenty.

Druhý vodní den – úterý 3.7.
Loket -> heh…
Mám fakt blbou paměť. Jako doopravdy. Jediné, co si ze druhého dne pamatuju, byly jakési skály s čertovskou historkou, na které jsme vylezli a pod kterýma jsme si dali půllitr kofoly za hříšnou cenu 30,- – stejně ale levnější, než Gambrinus. A buráky. A ruskou zmrzku.
Tábořili jsme někde ne v kempu (u vesnice Dalovice, těsně za Karlovarama), i když to jako v kempu vypadalo – nejdřív přijela nějaká parta lodí a vazli druhé eventuelní místo, a pak přijela třetí parta lodí a vecpali se k nám. Na kytaru jim hrála těhotná, trochu vřeštivá ženská, kterou Rotchild posléze setřel svou ohňovou virtuozitou natolik, že jsme ji už neviděli. Celý večer se nesl v duchu smiřování s jistou smrtí na peřejích jménem Hubertus, které nás čekaly druhý den.
Stále žádné ztráty.

Třetí vodní den – středa 4.7.
heh… -> plácek za radošovským kempem
Jsme tak vstali, druhá parta pomalu vyjížděla, třetí zůstávala, tak jsme vyjeli taky, sjeli tu peřej přímo pod kempplacem a pomalu pokračovali k bájnému Hubertusu, vražedné to peřeji. A vůbec to byl asi nejlepší den.
Hubertus zblízka nebyl tak hnusný jako v historkách, ale taky prý ho překopali, aby nebyl tak hnusný, jako v historkách. Táhlo to dokonce jenom na jeden šutr, i když to vypadalo, že to potáhne na dva. Normální šlajsna to byla. Pod ním jsme zastavili a zašli na výborné Svijany za výborných 25,-, což vedle vody je opravdu málo. Něco jako 25,- za dobré pivo v centru města.
A voda v pohodě tekla, občas trochu mělko, ale co se dá dělat. Po cestě byla další kuriozita – bývalé lázeňské město Kyselka s Ottovým pramenem, od nějakého Mattoniho prý nebo co. Tak si tam tak tekl po ulici, bo odtok to nemělo, tak jsme z toho výtoku nabrali pár lahví a ti odvážnější šli na průzkum – to jsou v galerii ty fotky zvenčí a zevnitř baráků. Historii má Kyselka velice pohnutou, ale rozepisovat se tu o ní nebudu, bo jednak si to pamatuju určitě blbě a jednak mám hlad a slíbil jsem si, že nebudu jíst, dokud to nedopíšu.
Málem jsme zůstali zas spát v kempu, ale divoké jádro zvítězilo, a spali jsme na ostrůvku těsně pod ním. Dřeva dosti, ohýnek ve skoro zákopu, pěkný rovný slehnutý (to jakože tam noc před náma asi stanoval někdo jiný) plácek, tak co bysme jezdili dál, že. Někde tam našli sportovci aji balón, tak si chvíli kopali – myslím dokonce, že ho ani neutopili -, chvíli si házeli s cestovním frisbee od Baka, které pamatuje začátky McDonalda u nás, bo je na něm reklama na Euro ’98. Večer jsme zas kytarovali a zpívali a pak spali jak nemluvňata.

Poslední vodní den – čtvrtek 5.7.
plácek za radošovským kempem -> kemp Vojkovice
A bylo to tu – poslední den na vodě. A moc dlouho jsme na ní nebyli, což dokládá fakt, že pro auta řidiči vyjížděli nejen za světla, ale dokonce se za světla aji vrátili. Ale slíbili jsme, že tam vrátíme půjčené plastovky, tak jsme museli, no. Navíc třetina osazenstva jela z důvodu odletu kamsi dopryč domů už ten večer, tak aby to všecko stihnuli.
Ale ne, na vodě se přece jen stala jedna hustá věc – hospoda. Na vodě. Vodní hospoda. Vospoda. Co já vím, prostě to tam plavalo a čepovalo to pivo – Chodovar, jestli se nepletu. Akorát to pan otec, od kterého mám fotky, nevyfotil, takže snad fotky budou, i když pozdějc. Prostě drsné! A aji dobré bylo, aji levné bylo. Prostě přirazit a bumbat. Hospoda na vodě.
No. V kempu už hořel oheň, vedle nás někdo zpíval strašně falešně a ještě ve dvou. Tak jsme povečeřeli, pomohli jednomu málem-utopenci a jeho slečně uschnout a spát (uschnutím spacáku), Bak mu dokonce půjčil spodek pyžama. Prý na Hubertusu nebo za ním nebo kde zlomili loď, kamarádi se na ně asi nasrali (jinak si to nedovedu vysvětlit – tři lidi ve dvou stanech a další dva se tam nevejdou?), tak jsme sušili, čaj s rumem poskytli, hudbu poskytli (bo to vřeštění se fakt nedalo poslouchat), za což jsme každý pivopijec vyfasovali jedno další. Ani nevím, kdy jsem šel spát.

Poslední den – pátek 6.7.
kemp Vojkovice -> Ostrava
A byl zas čas jet domů. Tak jsme naházeli lodě na vozík a jeli. Já jsem si přismahnul ruku, bo fakt nešlo jet v tom autě bez okna dokořán a okno dokořán přímo vybízí k položení ruky. Nic zvláštního se asi nestalo, akorát v Novém Městě na Moravě jsme měli výborné menu, aji ta drštkovka byla dobrá, i když jich tam bylo málo. A pak jsme půl hodiny posouvali po kouskách kvůli nějakým kopáčům. Jinak se asi fakt nic zvláštního nestalo.

 

Slíbená fotkogalerie je k nalezení tu:
http://www.dropbox.com/gallery/85211821/1/2012-07%20Ohre?h=ef3467

Napsat komentář

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..