Ještě nejsme tak staří aneb Franta Brambor a Lukáš Lilek zpět v akci – část třetí

V minulých dílech jste se mohli dočíst o tom, že stonožce Kristýně unesli děti a o tom, že aby jí Franta s Lolkem mohli pomoct, musejí se povznést o úroveň výš co se magické stránky osobnosti týče. Aby toho dosáhli, musejí projít Cestu čtyř zkoušek. První mají (aktuálně doslova) za sebou, tři tedy před sebou, nehledě o cestě.

Bylo by krásné, kdyby cesta od první ke druhé zkoušce proběhla a nic zvláštního se nestalo. Ale taky by to byla nuda a oba naši hrdinové byli tak dlouho mimo hrdinskou branži, že by nepochybně malé či velké rozptýlení ocenili. A tak druhého dne od splnění Zkoušky přežití, u ranního ohně hřejícího hrnec s bublající tekutinou, která se brzy měla stát kávou, rozhodně ocenili – přestože až zpětně, když o dobrodružstvích vyprávěli svým ženám – krtka, který jim hrnec ve spěchu skopl z ohně. V ten moment se však vztekem málem proměnili v hranolky. Nevím jak vy, ale já bych je i pochopil.
„Krtku, stůj!“ vykřikl Lolek, který hledáním vhodného vodního zdroje strávil nekrátký časový úsek. Krtek se zastavil, provedl půlotočku na patě a začal se klanět a omlouvat. Mezi omluvami z něj vypadlo, že se jmenuje Zrak, Pří Zrak, že vidí celkem kulové a že rozhodně nechtěl, ale má naspěch, pánové prominou, cibule které jej honí mu odpočinku nedopřejí a každou vteřinou jsou blíž a blíž a…
„Cibule?“ přerušil jej Franta. „Nejsou náhodou z klanu Zjizvené šlupky, že ne?“ Pří Zrak pokývnutím potvrdil jeho hbitý odhad a dodal, že je to rovnou celá patrola a že fakt nemá čas na…
„Nemusíte nadále utíkat, příteli. Ochráníme vás a pomstíme tak ztrátu našeho ranního moku,“ opět jej nenechal domluvit František. Franta i Lolek měli najednou plné ruce zbraní. Patrola Zjizvených, která se za okamžik vynořila zpoza houští, vypadala notně překvapeně. Zatímco Lolka popadlo bojové šílenství a kosil cibule na kroužky runovou katanou, Franta zpovzdálí odstřeloval kuší ty, kterým se podařilo dostatl Lolkovi do zad. Netrvalo dlouho a bylo po všem. Lolkův nápad na usmažení jeho výtvoru byl velmi rychle zamítnut. Při prohledávánímrtvol nalezli to, proč se do boje pouštěli v úplně první řadě – nic proti krtkovi, ale dve stonožky slíbili zachránit dřív. Ano, mluvím o magické dýce, kterážto zároveň klíčem k hlavnímu a tajnému doupěti cibulí a Voňavcově jest. Poznali ji tak, že se vznášela dvě bramborstopy nad zemí a odmítala se k ní přiblížit více.
K Lolkovu velkému nadšení nalezli u cibuláků i plnou čutoru, takže zanedlouho se již znovu vařila voda na kávu. Krtka Pří Zraka přizvali také. Mezi řečí se Lolek zeptal na to, co jej trápilo už nějakou chvíli: „Nedávno jsme potkali jednoho krtka, který se jmenoval Po Strach, nejste vy náhodou jedna rodina?“ Pří se rozesmál a odpověděl: „Vidím, že procházíte Cestu, mládenci,“ načež se bramboři zatvářili polichoceně, nicméně krtek pokračoval: „Nejenže je Po Strach můj bratranec, zároveň jsem ale já, tak jako on, jeden z tvorů udělujících potvrzení o splnění zkoušky. A protože pracuji u Zkoušky soucitu a ten vy jste projevili dost, dejte mi vaši čipovku a já se vám odměním.“ Taky tak udělali a zbytek ranního kávového dýchánku probíhal v přátelské náladě, kterou anši dva hrdinové vždy uměli navodit.
Než se rozloučili, ještě se u krtka ujistili, že jdou správně ke Druhé zkoušce a zanedlouho již pokračovali v cestě.

Pro nově příchozí: předkračování tohoto dobrodružství najdete pod tímto linkem.

Jedna odpověď na “Ještě nejsme tak staří aneb Franta Brambor a Lukáš Lilek zpět v akci – část třetí”

Napsat komentář

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..