Radostdárnosti posledních dvaasedmdesáti hodin

Fakt je jich několik! Z vrchu hlavy počítám tři, ale určitě si vzpomenu ještě na nějaké.

Vezmu to časorovně. Nejdřív páteční InFlow párty, která opravdu splnila své předsevzetí být nej-po-divnější párty sezóny. Z našeho ročníku dorazilo plus minus sedm lidí, což taky není úplně malá cifra. Pivo bylo dobré (ano, porušil jsem čelindž… sypu si popel na hlavu…), připravený program rovněž, společnost jakbysmet (i když jsem se opět bavil víceméně v rámci ročníku). Co mi dodalo nejvíce radosti byl ale nažehlovací přístroj. Vyplázli jste značně poddimenzovaných čtyřicet korun a mohli jste si na triko v jedné z přibližně pěti barev nasázet jakékoli nažehlovačky jste našli na stolku. A nechybělo jim písmenko. (I když… byli takoví, kterým písmenka chyběla, ale nic si z toho nedělali – použili tlustý fix a písmenka nechyběla.) Pak jste to dali vstřícné obsluze a za chvilku (po zchladnutí) jste měli nové triko. To jste si hned oblékli, samozřejmě, a někteří (byli asi dva, já jsem jeden z nich nebyl) si dokonce zapomněli v kavárně ten svršek, ve kterém přišli. Tak byly ty trika husté.

Druhá úžasná věc, ze které jsem nemálo nadšen – v noci ze včerejška na dnešek se povedlo knize nenechat mě jít spát. Zní to jako normálka, ale je to poprvé po dlouhé době, co se mi to stalo – donedávna tuto zábavu obstarávaly počítačové hry (a sledování zápasů WCS America, což jsou sice opět počítačové hry, ale…) nebo seriály, jmenovitě obě NCIS. Tou knihou byla Ve jménu klanu z pera Miroslava Žambocha, a povedlo se jí odložit plánované usnutí o asi dvě hodiny.

A třetí megakůl věc bylo to, že jsem si, jenom tak na zkoušku, dneska posnídal – bylo to fakt super, a to přesto, že jsem počítal s mlékem, které už ale nebylo úplně funkční. Víte, má oblíbená snídaně je pár až tři rohlíky se sýrem a teplé mléko s cukrem. Cukr byl, mléko ne, tak jsem to prděl a udělal si čaj s medem a citrónem – taky dobré. Je super zjistit, že je nějakých třičtvrtě na jednu a já nemám zatím hlad.

Kdybych měl hledat důsledněji, vybaví se mi nejspíš návštěva školy (což je ale stará známá radost dávající věc), i přes porušení čelindže nízká konzumace, takže čistá hlava v sobotu a lehčí psaní seminárky a nejspíš i buzení se před budíkem, které se mi stává od změny času.

Tak se mějte zatím hezky a někdy příště si mě zase nalaďte.

Napsat komentář

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..