#1.149

Sobota, a zase v práci. Ráno jsem se vyspal, to je fakt. A dokonce jsem si i zahrál na kompu, chvilku. Na něco se podíval, dal kafe a oplatek. A až pak jsem šel tam.

Uteklo to, dneska to fakt uteklo. Lidi nebyli tak divní, jako obvykle, to se musí nechat. Ale zítra přijede žena, a já zjistil, že v pondělí mám celodenku. Tak jsem zaobchodoval, a už ji nemám – mám ji v pátek.

Lidi, říkal jsem to stokrát, ale zopakuju to ještě jednou: dávejte ty lahve na pás podélně. Prosím. Ani na stojáka, ani příčně, podélně. Jinak mají tendenci padat, válet se, ničit.

Taky jsem prý šílený muslim. A chci svou ženu týrat, mlátit, ničit. A přitom ji pomalu ani nedokážu zlechtat. No co.

Pokračoval jsem taky ve čtení Zaklínače, když už ho skoro musím vrátit. Stejně ale budu prodlužovat, protože jsem ve čtvrtině jedné ze dvou.

A koupil jsem si nazítra snídani – schválně jestli vstanu tak, abych ji stihl spořádat.

Napsat komentář

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.