#2.012 – první den v lodi

Dneska jsme strávili první den na vodě – pro mě po dvou letech, nevím jak ostatní. A bylo to stejně epické, jako si to pamatuju, jenom to vedro by mohlo být trochu menší. Naštěstí není nic jednoduššího, než si skočit do vody, že. Tak ten příběh? Nebo to radši nechcete riskovat? Co se vás vůbec ptám, tady ho máte:

Bylo jednou jedno sloveso. To sloveso se jmenovalo „být“. A protože bylo hyperkůl, vyskytovalo se ve všech myslitelných tvarech. Navíc s ním skoro každé slovo chtělo kamarádit, protože bylo, jak zmíněno výše, hyperkůl. A to slovo bylo nesmrtelné. Mohl bych vám o něm vyprávět tolik různých příhod, že byste nevěřili, že jde o stejné sloveso. Ale já to neudělám, byla by to nuda. Radši začnu znova. A hned teď, abych se zas nevymlouval na zítra. A už nezačnu „Byl/a/o/i/y“.

Ludvík Štěně byl dobrák od kosti. Kdyby svět fungoval podle rčení „Čiň jiným tak, jak chceš, aby činili oni tobě,“ byl by nejšťastnější člověk v celém multiverzu. Ale tak to nefunguje, že. Všichni víme, že „Každý dobrý skutek musí být po zásluze potrestán.“ je mnohem trefnější. A přesně tak to fungovalo pro našeho milého Ludvu.

Proč? Muhehe!

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..