poštvrté! 028

Jsem si nejdřív říkal, že je ten včerejší příspěvek nějak opticky dlouhý, na to, že má jen 150 slov. A pak koukám – ona to natáhla ta pseudopoezie.

Návrat do normálního životního procesu dopadl… normálně. Dokonce tak moc, že se vlastně nic nezměnilo. Furt stejně prázdný byt, jenom ta knihovna je o pár věcí plnější. Tak bych ještě mohl číst, ať to z ní zas mizí.

Kdybyste náhodou měli během práce depku, doporučuju poslechnout Dropkick Murphy’s – zrovna mi tu hraje nějaký živák a mám co dělat, abych nezačal tančit. Ne, že by mě měl kdo vidět, ale ono se celkem blbě při tanci ovládá klávesnice.

Jak na potvoru se musí „zkazit“ počasí a začít pršet zrovna když nemám k dispozici střešní okna. Tady nepoznám že prší ani při otevřeném okně, pokud neprší fakt hodně, nebo nefouká protiokenní vítr. I když stejně nevím, jestli ještě prší, ta informace je stará pár hodin, když jsem náhodou viděl z okna. Widget v gnome tvrdí, že neprší, že je 19°C a skorozataženo. No, budu mu věřit, až půjdu ven. Ale jestli umrznu… tak už nikdy ven nepůjdu, takže to bude jedno.

Já vím, že mi to dneska nejde. Nějak se nemůžu soustředit, s klidem to svedu na tenhle byt. A večer už za to zase bude moct alkohol. Takže radši teď, dokud aspoň nedělám pčeklepy. Ale večer třeba něco poskládám – chtěl jsem začít psát něco, co budu psát jenom nestřízlivý. A ne, František Brambor byl vždycky psán za střízliva, jakkoli se to může zdát nepodobné pravdě. Tak se tu zatím mějte.

Blemc.

Napsat komentář

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.