poštvrté! 119

Tak jsem zase jednou vynechal. Tentokrát mám ale výmluvu – včera se odehrával jeden z nejdůležitějších dnů života dvou z mých nejlepších přátel. Byl to den tak nabitý programem a před tím přípravami, že to prostě nešlo. A pak mi umřel mobil, který jsem v tu chvíli naprosto vůbec nepotřeboval. Takže nebylo ani kdy, ani jak. Bylo to naprosto boží – od shánění balónků a růží pro překvapení, přes obřad samotný, až po únos nevěsty – poslední oficiální podčást této úžasné události. Byl jsem v ženichově crew, a nevěstu jsme nakonec skutečně našli. Bylo mi velkou ctí, což bylo kvitováno pro mě nečekaným vděkem našeho vůdce. Dokonce i na kytaru jsem si nakonec zahrál, a možná to nebylo úplně špatné. Mám opravdu skvělé kamarády, a tam jich bylo na jednom místě opravdu mnoho. Teď už se z toho jen nerozplynout. Ještěže mám dovolenou až do středy – dokážu se aspoň vracet do reality tak nějak postupně, nabývat pevné formy, sbírat se. Skvělé, nepopsatelně. Novomanželé, pokud se k vám tohle nějak dostane, mám vás moc rád (jak jsem neustále opakoval) a doufám, že si ten Vietnam pořádně užijete, a vrátíte se do reálného života plní zážitků a dobrodružství, a hlavně… Ne, slova došla. Snad už jen: Přeju vám to, strašně moc. A cg.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..