poštvrté! 175

Škoda, že se do mé denní kvóty slov nepočítají maily. Dneska jsem toho do nich napsal fakt hodně. Ale jinak se nic zvláštního nestalo. Masivní bolest hlavy zhatila návštěvu mé oblíbené knihovny, chybí mi dokoukat poslední díl The Thick of It (hádejte, co budu dělat u večeře, cha!) a zase je hodin jak na kostele a já nic nehrál. Zato jsem ale splnil aspoň jeden ze slibů, které jsem dal. Není to úplně špatný pocit. Horší možná bude, až dostanu feedback, ale… musím si věřit! Mimochodem se blížíme do půlky tohohle běhu, a já jsem zatím nepoužil jediný smajlík – prvoplánově. Takže jestli jo, upozorněte mě na něj, a já budu moct rovnou začít znova.

Chtěl bych strašně moc napsat, že jsem prováděl nějaké hluboké přemýšlení, že jsem přišel na Základní otázku života, vesmíru, a vůbec… ale nemůžu, není to pravda. Přes tu hlavu fakt nejede vlak. Možná by bylo lepší, kdyby přes ni přejel. Navíc se asi stávám závislým na čaji s medem, co tu chlemtám po hektolitrech – fakt že jo. Když ho dlouho nedostanu do úst, mám na něj chuť. A když jsem si dal kafe, abych neusnul u práce, očekával jsem chuť toho čaje.

Napsat komentář