poštvrté! 028

Jsem si nejdřív říkal, že je ten včerejší příspěvek nějak opticky dlouhý, na to, že má jen 150 slov. A pak koukám – ona to natáhla ta pseudopoezie.

Návrat do normálního životního procesu dopadl… normálně. Dokonce tak moc, že se vlastně nic nezměnilo. Furt stejně prázdný byt, jenom ta knihovna je o pár věcí plnější. Tak bych ještě mohl číst, ať to z ní zas mizí.

Kdybyste náhodou měli během práce depku, doporučuju poslechnout Dropkick Murphy’s – zrovna mi tu hraje nějaký živák a mám co dělat, abych nezačal tančit. Ne, že by mě měl kdo vidět, ale ono se celkem blbě při tanci ovládá klávesnice.

Jak na potvoru se musí „zkazit“ počasí a začít pršet zrovna když nemám k dispozici střešní okna. Tady nepoznám že prší ani při otevřeném okně, pokud neprší fakt hodně, nebo nefouká protiokenní vítr. I když stejně nevím, jestli ještě prší, ta informace je stará pár hodin, když jsem náhodou viděl z okna. Widget v gnome tvrdí, že neprší, že je 19°C a skorozataženo. No, budu mu věřit, až půjdu ven. Ale jestli umrznu… tak už nikdy ven nepůjdu, takže to bude jedno.

Já vím, že mi to dneska nejde. Nějak se nemůžu soustředit, s klidem to svedu na tenhle byt. A večer už za to zase bude moct alkohol. Takže radši teď, dokud aspoň nedělám pčeklepy. Ale večer třeba něco poskládám – chtěl jsem začít psát něco, co budu psát jenom nestřízlivý. A ne, František Brambor byl vždycky psán za střízliva, jakkoli se to může zdát nepodobné pravdě. Tak se tu zatím mějte.

Blemc.

týden bez: zavazování tkaniček, vnitrotýdenní zpráva

Tak, čtvrtek je tady a já jsem slíbil vnitrotýdenní zprávu, tak ta je tady teda taky. Ačkoli jsem nezavazování velmi striktně dodržoval, nepocítil jsem zatím velkou změnu – možná je to tím, že jsem moc nechodil ven. Nicméně párkrát (asi doslova) se psem a na nákup jsem šel v kotníkových pohorkách, což bylo bez problémů – asi proto, že mi nikdo nepříšlápl patu. Včera jsem vyrazil na výlet do Nostry a dál ve steelkách, které jsem taky neztratil, a kupodivu mi ani neodřely nohy nebo tak. Je fakt, že kdybych víc fungoval venku, asi to pocítím víc – někam si zapíšu, ať si tenhle čelindž zopakuju za normálního provozu – tedy se zaměstnáním, školou nebo cokoli.

Výhledy do zbytku týdne jsou: dneska večer koncer – znovu zkusím steelky. (Taky bych jim měl vymyslet jméno – přijímám návrhy na jména dvojčat, z nichž je jedno levé – a sestry Olsenovy nechci.) Zítra cesta do Ostravy a víkend tam. Nechci to zakřiknout, ale myslím si, že tenhle týden bez vpohodě přežiju – asi jsem si dal správný čelindž v nesprávný čas.

Tak hoj v neděli večer na stejném místě.

týden bez: zavazování tkaniček – start

Jak už jsem obeznámil některé kamarády, budu každý týden žít bez něčeho jiného a podávat o tom iniciální, vnitrotýdenní a koncovou zprávu. Náhledovou zprávu podávám o den později hlavně proto, že jsem si doteď nebyl jistý, jestli tím chci vlastně projít, hlavně těsně před tím, než jsem hodlal nadšeně vykřiknout „Dneska projedu celý seznam!“ který obsahuje i kolonku „běhání“. Na druhou stranu jsem si řekl „a co“ a rozhodl se to stvrdit tím, že to vypustím.

Myslím, že k žádné tragédii nedojde, avšak vyhrazuju si právo narvat cancoury alespoň do bot, jinak taky nemusí být žádný další týden, možná krom „bez obličeje“. A ten seznam dneska fakt dotáhnu celý, jinak se nebudu moct nějakou chvíli podívat do zrcadla. Taky budu muset začít víc chodit ven – týden bez tkaniček bych sice splnil i chozením doma v ponožkách, ale co je to za výzva?

Tak mi držte palce a ve čtvrtek se těště na vnitrotýdenní zprávu.