Dneska se toho stalo tak moc, že se mi to nechce rozepisovat. Ale bylo to fakt hustý.
Ok, kecám. S tím psaním, ne hustotou.
Nejdřív jsem se ráno na fakt dlouhou dobu sekl u YouTube. No schválně, jestli se seknete taky.
(A teď jsem se sekl znova…) Pak jsem vstal, NEopařil se kafem, ani ho jinak nerozptýlil po pokoji (potlesk? děkuji, to nemuselo být), a vyrazil. Kam, ptáte se? Od začátku? No dobrá. Byli jednou jedni Zeldovi rodiče, a ti se rozhodli, že si pořídí díťátko. A říkali si: „Ale nesmí to být jen tak ledajaké díťátko. Takový Zelda kdyby to byl, to by bylo psycho!“ A protože je v tu dobu poslouchala víla na LSD a protože psycho je super slovo, jak si přáli, tak se i stalo. A Zelda byl tak úžasný, že… byl prostě skvělý. O svou skvělost se občas dělil s někým opačného pohlaví. A jedna taková osoba, u které rok bydlel (se kterou rok bydlel?), držela jako rukojmí jeho repráky, wok, a pár dalších blbostí. A přesně tam Zelda dneska jel. A ty věci si odvezl, nebo minimálně vyřešil jejich osud. Víceméně. Taky asi bylo na čase, po třičtvrtě-nebo-tak-nějak-roce.
A pak jsem se tam vracel. Pro kabeláž a Om Noma.
Odpoledne jsme měli zkoušku. Přijel za náma potenciální nový kytarista, takže jsme po dlouhé době zase dělali rachot – a bohové, bylo to skvělé. Už jsem zapomněl, jak jé úžasné se skoro neslyšet, ale stejně hrát dál, protože to za mě nikdo jiný neodehraje. Nevím, co všechno z toho je publikovatelné, ale když řeknu, že jsem si to náramně užil, a že tequila je fakt zvláštní pití, nikdo mi asi hlavu neutrhne.
A teď si tady sedím doma, a čekám na úder půlnoci. (Což je, jen pro orientaci, momentálně za třináct minut.) Pak odpracuju co mám, odevzdám, a půjdu spát. Dneska jsem dokonce dostal přidělený sen, resp. jsme se na něm dohodli. Tak jsem zvědavý, co z toho vyleze – hlavně teda jestli se mi vůbec bude něco zdát, a jestli si to zítra budu pamatovat.
Pohled do levého horního rohu tohohle okýnka mě upozornil, že ještě nemám zdaleka tolik slov, abych naplnil svou denní kvótu. (To jako fakt mám – jsem si říkal, že mi to třeba pomůže. Tabulka, která sčítá slova, mění barvu, když je součet pod a nad kvótou, a počítá průměry ve třech kategoriích – 365ka, smysluplné psaní a rozepisy. Fakt dost hustá tabulka. A jenom při psaní tohohle odstavce mě napadly další dvě vylepšení – fakt dík. Nestihnu je zanést teď, nemám si to kam poznačit, a do zítřka to zapomenu. No co – pokud zapomenu, tak zapomenu.) Tak já tady budu chvilku natahovat nějakýma zbytečnýma kecama, s dovolením. Třeba o tom, jak mám na tu kvótu tabulku, která mi sčítá počet slov ve třech kategoriích, a počítá průměry v nich. A taky mění barvy v závislosti na vztahu součtu za aktuální den ke kvótě.
Rada do života – pořiďte si repráky se subwooferem. Fakt to dělá mnohem lepší… všechno. Hudba, filmy, hry. A otevřete si okno, máte tady fakt vedro.
Dammit! Úplně jsem zapomněl, že jsem sem chtěl plácnout jeden svůj dnešní tweet! Tady tedy je:
Pokud jste dneska viděli někoho cestovat s obřím batohem a wokem v ruce, byl jsem to já. Wok měl bonus Weirdness +6. Ne, neprodám.
— Zelda (@DarthZ3lda) May 29, 2016