Zjistil jsem, že hodně příspěvků ve „staré“ 365 jsem začínal slovy „Dneska jsem“. Tak dneska udělám to, že vás provedu tím, co jsem dneska rozhodně nedělal. Všechno nezačlo tím, že bych zaspal. Ale mohlo by být fajn zaspat, a zjistit, co se stane. Nenasnídal jsem se dosyta, neujela mi šalina. V práci to dneska nebylo tak zlé, jako poslední dny. Ale opět jsem se nenajedl v kuse, ani na čas. Na druhou stranu mi dneska nedošly mince.
Je to trošku neohrabané, tento způsob. Prostě si všecky ty „ne-“ domyslete, ale jen na správných místech! Po práci jsem se tedy opásal mečem, druhý si hodil do závěsu na záda, osedlal koně, který se celou mou směnu pásl na betonu zezadu obchodu, a vyrazil něco sundat. Původně jsem myslel, že nějakého draka nebo podobnou bestii, ale největší bestie jsou stejně lidi, tak jsem šel vyprovokovat masakr. Samozřejmě jsem provokoval jen ty opravdu zlé, abych si vůbec mohl říkat princezna. Někdy v průběhu masakru jsem ztratil postupně jeden i druhý meč, dva prsty pravé ruky (takže na housle můžu hrát dál!) a pak i vědomí.
Probral jsem se uprostřed pouště, bez jídla, pití, oblečení a výbavy, síly. Naštěstí zrovna někdo otočil termostatem, takže i když jsem byl na poušti, bylo tam pro nahého člověka příjemných dvaadvacet. Abych se odtud vymotal, rozhodl jsem se důvěřovat sourozencům Osudu a Náhodě. Takže jsem zavřel oči, zatočil se koldokola, a kam mi po svalení se na zem změřovaly chodidla, tam jsem vyrazil. Bylo mi jedno, co cestou potkám, hlavní bylo jít, a nezbláznit se na místě.
Pak ale někdo vypnul světlo i zvuk, nastala černočerná tma. Vzpomněl jsem si na dva roky na Merlinově Univerzitě a po krátkém luskání doprázdna mi na dlani zaplál jasně modrý magický oheň. Stál jsem v místnosti pět krát pět krát pět metrů, celé z betonu, s žádnou cestou dovnitř ani ven. A tehdy jsem se na to vykašlal se slovy „Jdu radši napsat 365ku.“ a šel jsem.
Ponaučení? Co jste nedělali není důležité. Ani co jste dělali. Ale jaký máte na konci dne z toho všeho pocit. A já se mám unaveně, ale dobře, děkuji za optání.