Tak se nám rok s rokem sešel a rozešel – za zvuků rucetrhající pyrotechniky, otevíraných lahví šampusu a v alkoholu pronášených, přehnaně optimistických přípitků a předsevzetí. Pořád dokola, jak o tom děvčátku s červeným doplňkem. Chtěl jsem vystřízlivět z veškerého svátkem způsobeného opojení, než napíšu novoroční příspěvek. Tady tedy je.
V prvé řadě hodně štěstí, zdraví a hlavně veselosti. A vůbec všech těch věcí, co se normálně přejí – fakt vám je přeju. Chtěl jsem původně napsat „Ať je nový rok lepší, než ten starý,“ ale po malém, středním i velkém ohlédnutí mi došlo, že si vlastně nemám vůbec na co stěžovat. Právě naopak – starý rok byl plný dobrodružství a věcí když už ne dobrých, tak aspoň k dobru vedoucích. Z těch střípků občas fungující 365ky si to koneckonců můžete poskládat sami. Tu první jsem mimochodem začal psát přesně před rokem. Takže jsem tu větu obohatil o slovo, schválně kdo si všimne.
A ať je nový rok ještě lepší, než ten starý.
Mějte se mi tu famfárově a zase za rok, nejspíš.
Chtěl jsem ještě posbírat všechny poznatky zpoza pokladny, co jsem za ten rok poznal, ale to asi až zas jindy.