Vůbec se mi nechtělo cestovat, a dokonce jsem na to byl upozorněn – vždyť přece furt tvrdím, jak jsem vozím rád. Tak jsem provedl zamýšlení, a došel jsem tak nějak k tomu, že to je asi moje verze cestovní horečky. Někdo je nervní, mi se prostě jenom nechce. A udělal jsem něco, co už se mi jó dlouho nepovedlo. Zapomněl jsem si v Ostravě sluchátka. Takže teď buď budu muset přežít dva týdny v open space bez možnosti filtrovat, nebo se můžu pokusit zprovoznit ty nějakým způsobem rozbité Koss Porta Pro, co se mi tu na ně práší. Jsou pokažené na dvou různých místech, a nejsem si jistý, že byť s jedním z nich něco udělám. Možná bude jednodušší koupit nové, na druhou stranu poslední takový pokus dopadl chrchlátky bez bassů, a to stály celé dvě stovky.
Vzhledem k tomu, že jsem doopravdy vstal někdy před desátou mi vlastně ztrátou sluchátek den teprve začal! Naštěstí ty ve žlutých busech nejsou úplně marné, minimálně tam – narozdíl od těch mých – fyzicky byly. Protože jsem po pěti minutách výběru filmu svou nerozhodností otrávil sám sebe, pustil jsem si znova Furious 7. Furt stejně dobré. A teď od toho mám dva týdny pokoj, schválně co si nakonec pustím na dalším výletě. Doufám, že pojedu jiným busem, a budu si moct vybrat. Nebo že trochu obmění repertoár.
No nic, tak hezky jsem se rozepsal, a zase jsem přišel o nit. Jdu zkusit ty sluchátka. Tak zase zítra, znova. Blabla hlova atd.